www.SPOLEČENSTVÍ.com

www.vrba.spolecenstvi.com

Vše začalo v červenci roku 1996. Jeli jsme na tábor pro mládež, který se konal na Fryšavě. Pozval nás tam otec Petr Vrbacký, coby nový slavkovský farář. Sjelo se nás tam celkem 14 lidiček ze slavkovské římskokatolické farnosti, kteří jsme se příliš neznali. Možná jen tak trochu od vidění z kostela nebo ze školy. Ale společné zážitky na prázdninách brzy pomohly překonat počáteční nesmělost a po skvělém týdnu stráveném v této vesničce na Vysočině, jsme už jeli domů jako staří známí. Hned na to následoval tábor v Račicích, kam část z nás jela jako asistenti. A tak jsme se stále lépe poznávali…

Jednoho říjnového sobotního večera se všichni mladí z farnosti sešli na faře. Otec Petr totiž chtěl, aby byla mládež nějak vedena, a proto k tomu udělal první krok. Ten večer nás bylo na faře přes čtyřicet. Sál byl nacpaný k prasknutí, hrály se nějaké scénky, hodně se modlilo. Nikdo z nás tenkrát ještě netušil, že ten večer 5.října se narodilo naše “spolčo”. Tak jsme mu také říkali. Na faru nás nechodilo čtyřicet, ale tak polovina se tam vždycky sešla. Otec Petr a jeho pomocníci se zpočátku museli hodně snažit, aby nám vše připravili: program, katechezi, modlidbu. Postupem času ale stále více povinností přecházelo na nás, až jsme jednoho dne zjistili, že se o spolčo staráme sami. Ale do té doby uteklo ještě hodně času.

Od té doby, co jsme se začali “spolčit”, jsme nevynechali jedinou příležitost, jak někam vyrazit. Nebyly prázdniny abychom někam nejeli. Chodívali jsme na faru, do kina, na plesy a koncerty, jezdili na dětské tábory jako vedoucí, prostě jsme trávili hodně času společně. Byla to doba velkého nadšení a zapálení pro věc. Spojovala nás ale i víra v Boha a chuť něco dělat, být s druhými. Všichni jsme se za tu dobu stali kamarády a přáteli. A i když to počáteční nadšení už opadlo, pořád se moc rádi scházíme. A to je dobře.
Od podzimu roku 1997 jsme se společně (bohužel už bez otce Petra) připravovali na svátost biřmování, kterou jsme přijali v květnu roku 1999. A po jejím udělení nastal čas postavit se na vlastní nohy. Zpočátku to nebylo jednoduché, ale opět jsme překonali i tyto potíže a na oslavě tříletého výročí od založení našeho spolča jsme si dali konečně i jméno: Společenství Vrba.